Dne 21. srpna 1960 uspořádala Hornická hudba za Rtyně společně se Závodním klubem dolu Zdeněk Nejedlý ve Rtyni v Podkrkonoší v provizorně upraveném přírodním divadle za Rychtou společný koncert dechových hudeb. Koncertu se tehdy účastnila Kmochova hudba z Kolína řízená kapelníkem Václavem Týrem a místní Hornická hudba řízená kapelníkem Janem Vostrčilem. Divácká účast byla tehdy nevídaná. Přírodní amfiteátr za Rychtou navštívilo 3000 posluchačů. Tento koncert se stal hlavním podnětem k organizování rtyňského festivalu dechových hudeb. Po roce 1991 se tento festival, na počest rtyňských rodáků, bratrů Karla a Čeňka Koletových, přejmenoval do dnešní podoby „Festival dechových orchestrů Koletova Rtyně“. Od roku 1960 do roku 2020 proběhlo ve Rtyni celkem 56 festivalů.
Na podzim roku 1964 tehdejší Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze prosazoval myšlenku pořádat ve všech krajích Československé republiky každoroční Monstrkoncerty velkých dechových orchestrů. Cílem mělo být podpoření činnosti velkých dechových orchestrů, kterých bylo tehdy ve Východních Čechách mnoho, ale žádný festival se v okolí nekonal. První Monstrkoncert se uskutečnil 25. 5. 1965 v Hradci Králové. V roce 1966, v roce oslav životního jubilea 90ti let Čeňka Kolety, prosadili rtyňští hudebníci konání Monstrkoncertu dechových orchestrů Východočeského kraje ve Rtyni, v přírodním amfiteátru za Rychtou.
Po jeho úspěšném absolvování bylo organizátory rozhodnuto, že se festival bude konat každoročně. Ovšem název Monstrkoncert dechových orchestrů Východočeského kraje nést nemohl, protože festival s tímto názvem se později konal jednou ve Skutči a podruhé v Hradci Králové. Po nezdaru v těchto městech se festival natrvalo přestěhoval do Rtyně v Podkrkonoší a koná se zde dodnes.
Hned od počátku se rtyňského festivalu účastnila Posádková Hudba Hradec Králové s dirigentem Josefem Maršíkem, která obohatila program na patnácti ročnících. Josef Maršík byl dlouholetým členem programové komise a hostem všech padesáti šesti ročníků festivalu, což je úctyhodné.
Na repertoárové přípravě a dirigování Monstrkoncertů se v sedmdesátých a osmdesátých letech podíleli především hudební skladatelé Karel Vacek, Jindřich Praveček a dirigent Posádkové hudby Hradec Králové Josef Maršík. Později se přidává ještě Zdeněk Tlučhoř, který tuto funkci zastává dodnes spolu s programovou komisí Koletovy hornické hudby.
Monstrkoncert dechových orchestrů Východočeského kraje byl původně pouze přehlídkou, na které hrály výhradně východočeské orchestry skladby východočeských autorů, např. Karla Kolety, Antonína Nývlta, Jaroslava Andrejse, Františka Uhlíře, Bedřicha Erbena, Jindřicha Pravečka a mnoha dalších. Postupem času se ale začaly zvát orchestry z celé tehdejší Československé republiky a později i ze zahraničí.
Během 56ti ročníků festivalu navštívilo Rtyni v Podkrkonoší zhruba 260 orchestrů domácích i zahraničních, tedy asi 13000 hudebníků. Divácká účast byla v dřívějších dobách masová, např. první Monstrkoncer v roce 1965 navštívilo 3000 posluchačů. Dnešní divácká účast se pohybuje okolo 500 posluchačů. Návštěvnost Monstrkoncertu je dnes ovlivněna velkou nabídkou kulturně společenských akcí, ale také stylem dnešního života.
Možná je to náhoda, ale v každém případě příjemná skutečnost, že se v roce 2014 sešla dvě krásná hudební jubilea – 150. výročí rtyňské Koletovy hornické hudby a 50. jubilejní festival Koletova Rtyně. Dříve pod názvem Monstrkoncerty, dnes festivaly, by bez Koletovky vůbec nevznikly a později se stěží udržely do současnosti. Přestože je Koletova hornická hudba jakýmsi pilířem festivalu, nelze opomenout další pořadatele, jejichž přičiněním se dočkaly svého 50. jubilea.
Původním garantem nejen festivalu, ale i téměř veškeré rtyňské kultury byly Východočeské uhelné doly prostřednictvím Závodního klubu Dolu Zdeněk Nejedlý. Tato instituce, pod kterou spadala i rtyňská Koletova hudba, byla až do ukončení své činnosti a uzavření dolů pořadatelem festivalů. Zánik Závodního klubu a společenské i hospodářské změny po sametové revoluci vyvolaly řadu otazníků nad dalším vývojem kulturní činnosti. Koletova hornická hudba, která se osamostatnila, by sama těžko zvládla pořádání festivalu. Protože festivaly měly už tenkrát svoji tradici a byly nedílnou a nejvýznamnější součástí rtyňské kultury, podalo pomocnou ruku město, ale hlavně nebyl jejich osud lhostejný mnoha jejich příznivcům a fandům Koletovy hornické hudby.
Na podporu festivalu i rtyňské hudby tak v roce 1992 vzniklo občanské sdružení Klub přátel Koletovy hornické hudby. Jeho členové převzali na svá bedra veškeré technické, finanční i pořadatelské služby spojené s festivaly. Jako hlavní pořadatel se tak stal jejich nedílnou součástí. Zatímco programová část byla a je záležitostí Koletovy hornické hudby, Klub přátel KHH od svého vzniku zajišťoval veškeré technické zázemí, propagaci a výzdobu, stravování, občerstvení, ubytování účastníků a především veškeré finanční služby. To znamená vedení účetnictví, zajišťování grantů a sponzorských výpomocí, což je spojeno se spoustou administrativní práce. Bohužel od svého vzniku Klub přátel značně zestárl a řada zakládajících členů už není mezi námi. Zúžila se tak schopnost poskytovat podporu v takovém rozsahu jako dříve, především v technickém zabezpečení. To převzali v plném rozsahu členové Koletovky. Přesto však má Klub přátel stále významný podíl na pořádání rtyňských festivalů a je vždy otevřen všem, kdo by se chtěli stát jeho členy a podporovat tradici festivalu i Koletovu hornickou hudbu.
Veškerá snaha a práce, kterou pořadatelé bez jakýchkoliv mzdových nároků přípravě věnují, by nebyla nic platná bez pomoci Města Rtyně v Podkrkonoší, které je svým podílem nejvýznamnějším partnerem pořadatelů. Významná je i pomoc Královéhradeckého kraje, Ministerstva kultury a mnoha dalších institucí a podniků. Pokud bude tato podpora trvat i nadále, mají rtyňské festivaly naději dočkat se dalších krásných jubileí.